Historický úspěch zaznamenalo družstvo straších žáků v sobotním Semifinále MČR družstev žactva. Čtvrté místo a pouhých 16 bodů od místa třetího bylo završením letošní úspěšné sezóny.
Závody probíhaly na pěkném novoměstském stadionu za slunného počasí v pohodové atmosféře. Jen před štafetami 4×300 m zabouřilo a přišel vydatný déšť, který asi po půl hodině ustal. Závody byly na tu dobu přerušeny. Zpozdil se tím i časový pořad.
K bodovému zisku 117 bodů nejvíce přispěli hostující duchcovský Matěj Nos (26 bodů), Denis Cipriján (22,25 bodů) a Adam Bažant 14,25 bodů). První body připsali kyčlovrazi – Štěpán Knapík (3 body) a Jakub Žalud (1 bod) v chůzi na 3000 m. Pak už to převzali sprinteři Denis Cipriján a Matěj Nos, kteří vyhráli své rozběhy a postoupili do finále, kde vybojovali ve svých sezónních maximech první třetí místo. Denis přidal ještě druhé místo na 150 m a to dokonce v osobním rekordu. Na třístovku nastoupil hostující duchcovský Neil Jonáš Head a díky osobnímu rekordu připsal na naše konto cenných 6 bodů a další 4 body a osobní rekord přidal na stovce překážek. 1 500 m a třetí místo Adama Bažanta, který hodinu před tím přeběhl 200 m př. Adam se před patnáctistovkou cítil unavený, a proto mu vyhovoval pomaleji rozběhnutý závod. Ve finiši pak uplatnil svou rychlost a důležité body byly doma. 1 500 m př. a výborný výkon Prokopa Sebránka, který v osobním rekordu získal 7 bodů. Ani se moc nevymáchal. Štafety byly trochu narušeny bouřkou, ale přesto se nám podařilo zabodovat. 4×60 m (Bartoš, Augusta, Walter, Koša) 4 bodíky a 4×300 m (Bažant, Cipriján, Head, Eliáš) dokonce bodů 9. To byly disciplíny na oválu a teď něco k disciplínám v poli. Dálka a famózní Matěj Nos z Duchcova, který ulétl svým soupeřům o více jak půl metru a suverénně zvítězil. „Osobák jak prase“- to jsou slova jeho trenéra Petra Valenty. Výška a opět Matěj Nos, který jedním zdařeným pokusem v soutěži skočil 161 cm a získal 7 bodů. Zbývají nám infarktové vrhy. Naším dvěma vrhačům se nedařilo podle jejich představ. V kladivu se jen těžko srovnávali s uzavřenou klecí a spousta pokusů proto končila v síti. Po několika radách trenéra Míry Eibla se nakonec přeci jen Míra Sobotka trefil a vydřel čtvrté místo. Milan Holcr se také nemohl trefit do pokusu, a tak jeho výkon nakonec stačil na místo osmé. Nalomenou psychiku mu telefonicky opravil Jarda Smělý, ke kterému jezdí Milan trénovat. Koule a další infarktové stavy, kdy hrozilo i to, že se ani jeden z našich borců nevejde do finálové osmičky. Na konec si oba prohodili svá umístění z kladiva a body urvali. Milan si posledním pokusem vytvořil osobák, když před tím neustál více jak dvanáctimetrový pokus a přepadl z kruhu na ruce. V disku už byla na obou borcích znát únava. Oběma nevycházela technika, a to stačilo pouze na Milanovo osmé místo.
Chtělo by se říci, že příští rok ta medaile bude, ale má to jeden velký hák. Většina úspěšného družstva přechází do kategorie dorostu. Tak třeba budeme mít silné dorostence. Snad i mladí, kteří přijdou z mladšího žactva navážou na úspěchy svých starších kolegů.
Díky trenérům a vedoucím, a především závodníkům za příkladnou reprezentaci klubu.
